EKOLOGICKÉ PRIORITY PRO VOLEBNÍ PROGRAMY 2002

V červnu půjdou čeští voliči k urnám a politické strany připravují své volební programy. Ekologické sliby nepatří mezi hlavní hity stranických stratégů. Ale mínění voličů se může lišit.

Čistý vzduch a řeky, zdravé potraviny a pestrou krajinu kladou vysoko na seznam svých priorit. Životní prostředí považuje za naléhavé téma více lidí (71 %) než bezkonkurenční jedničku médií i politických špiček, přípravu na vstup do EU (68 %) [1]. Ekologickou modernizaci průmyslu preferuje dokonce 82 procent [1].

Prioritou ekologických kapitol volebních programů se musí stát zájem veřejnosti: ochrana lidského zdraví před znečištěním, města i krajina příjemná k životu, péče o společné přírodní dědictví.

Ekologická politika posledních dvanácti let se řídila hlavně cílem zlepšit katastrofální stav z doby před rokem 1989. Koncem desetiletí se přidalo sjednocování legislativy s Evropskou unií. Obojí se víceméně daří: země je už jen znečištěná, nikoli extrémně znečištěná, a zákony splňují hlavní podmínky pro členství v EU. Výjimky, ač významné, snad potvrzují pravidlo.

V příštím volebním období země patrně vstoupí do Evropské unie. Musí se přizpůsobit trendům na tomto velkém, rychle se rozvíjejícím trhu. Ekologická zlepšení představují ne jediný, ovšem velmi důležitý prvek modernizace ekonomiky. Ale české hospodářství se orientuje na obstarožní sektory, je málo efektivní, přehlíží moderní technologie a trendy. Pokud má v nové konkurenci uspět, musí politické strany právě teď přijít s ambiciózními, ale realistickými a konkrétními ekologickými koncepcemi. S vizí, která se už nebude dívat nazpět, ale do budoucnosti.

Patří do ní ekologická modernizace hospodářství, zaměřená na vyšší efektivitu průmyslu. Méně odpadů a znečištění, lepší recyklace i menší spotřeba surovin či energie znamená také menší plýtvání, lepší ekonomické výsledky a větší konkurenceschopnost. Nová zelená odvětví mohou vytvořit tisíce nových pracovních míst v regionech a zároveň obsadit důležité pozice na rychle se rozvíjejícím mezinárodním trhu. Skutečná ekologická odpovědnost firem - nikoli jen vágní deklarace na papíře - se zařazuje mezi nejdůležitější charakteristiky perspektivních podniků.

Příjemné prostředí ve městech, zdravé potraviny nebo čistý vzduch a řeky jsou běžnou součástí kvality života - stejně samozřejmou jako bydlení, bezpečné ulice, školy či svobodný výběr novin. Politické strany proto musí ve svých programech voličům nabídnout konkrétní řešení každodenních ekologických problémů: tisíců znečišťujících aut v ulicích, rozpadající se veřejné dopravy, rizikových reziduí chemických látek v potravinách, ubývající pestré krajiny, mizejících vratných lahví či nefungující recyklace odpadu ve městech. Nikoli vágní slogany či abstraktní koncepty.

Příklady přitom existují. Strany se mohou inspirovat řadou úspěšných zákonů a dalších opatření v sousedním Německu či Rakousku, ale také ve skandinávských státech, Švýcarsku, Nizozemsku a dalších evropských zemích.

České ekologické organizace proto sestavily seznam 15 konkrétních závazků, kterými by podle jejich názoru politické strany měly před letošními volbami oslovit voliče.