Domácí ekologická politika musí převzít svůj díl odpovědnosti za
mezinárodní problémy, jako jsou globální změny klimatu. Vědci zjistili,
že znečištění hlavně oxidem uhličitým způsobí v příštích desetiletích
dramatický nárůst povodní, hurikánů, vln vedra či sucha, odumírání
lesů či šíření tropických nemocí do mírného pásma [19]. Kjótský protokol
představuje první krok. Po jeho úspěšném uzavření se připravují nová
kola jednání o dalších opatřeních. Výsledek není jen v rukou Washingtonu
a Bruselu. Významně k němu mohou přispět také malé země. Česká diplomacie
by měla nejen slovy podporovat účinné kroky, ale na světových konferencích
aktivně přicházet s vlastní iniciativou.
|
Závazek: Na dalších kolech
mezinárodních jednání o globálních změnách klimatu prosazovat další
dílčí cíl snížení emisí skleníkových plynů o 30 % do roku 2020.
Vědecký panel OSN došel k závěru, že pokud mají mezinárodní opatření
globální změnám klimatu skutečně zabránit, je nezbytné zhruba do
poloviny století snížit emise oxidu uhličitého asi o 60-80 %. Česká
diplomacie by proto měla na mezinárodních jednáních společně s Evropskou
unií prosazovat, aby se státy zavázaly do roku 2020 snížit emise
bezmála o třetinu oproti stavu z roku 1990.
|