EKOLOGICKÉ PRIORITY PRO VOLEBNÍ PROGRAMY 2002

V roce 2000 české zemědělství spotřebovalo bezmála 800 000 kilogramů těch pesticidů [12], které patří mezi prokázané tzv. endokrinní disruptory [13]. Tyto chemické látky dokáží i při extrémně nízkých dávkách narušovat hormonální systém. Vědci varují, že mohou ovlivňovat vývoj malých dětí a stát za některými závažnými zdravotními trendy - rapidním poklesem kvality spermatu u mužů a rostoucí početností některých vývojových vad či druhů rakoviny. Legislativa musí zajistit, že potraviny, které dostáváme na stůl, jsou skutečně bezpečné.

Šetrné, tzv. ekologické zemědělství vylučuje používání pesticidů i umělých hnojiv a vyžaduje ohleduplné zacházení se zvířaty. Během devadesátých let se změnilo z marginálního odvětví v běžnou praxi. Bez obtíží by dokázalo pokrýt spotřebu potravin. Představuje také mimořádnou exportní příležitost. V EU totiž poptávka po zboží z tohoto šetrného hospodaření roste o 20 % ročně, řada zemí má tohoto zboží vážný nedostatek - situace na zemědělském trhu dnes nevídaná [14]. Český agrární sektor má pro přechod na šetrné hospodaření zvlášť výhodné podmínky. Ani cíl 20 % není nijak odvážný, podobný má například Německo.

Řada zákazníků dává přednost masu a vejcím zvířat, která žila v ohleduplných podmínkách stájí nebo kurníků s výběhem - nikoli namačkaná, týraná a stresovaná v těsných klecích či boxech průmyslového velkochovu. V Německu, Nizozemsku, Británii, Rakousku, Francii i jiných evropských zemích proto zákon ukládá označování vajec podle způsobu chovu slepic. Britové, Francouzi a další se podobně mohou dozvědět také původ masa. Možnost volby by měla zajistit rovněž česká legislativa.