Lesy pokrývají třetinu českého území. Utvářejí krajinu, poskytují
domov bohatství rostlinných a živočišných druhů, brání záplavám, jsou
zdrojem dřeva a tedy základem ekonomiky mnoha obcí i místem, kam lidé
jezdí odpočívat.
Ale nevhodná skladba stromů zavedla české lesy do krize. Umělé
převážně smrkové monokultury snížily přírodní bohatství, hůře zachycují
povodně, jsou méně odolné vůči škůdcům a výkyvům počasí. Pokud se
nepodaří zabránit globálním změnám klimatu, jak varují vědci, mohou
smrčiny na čtvrtině území do roku 2030 odumřít [17]. Problém dál
prohlubují myslivci, kteří kvůli počtu trofejí udržují uměle přemnožené
stavy zvěře. Ta doslova spásá mladé stromky a brání tak nové výsadbě
i přirozené obnově lesů - oficiální odhad škod činí 1 miliardu korun
ročně [18].
|
Závazek: Připravit a zahájit
program postupného zvyšování podílu místně odpovídajících druhů stromů
v lesích na 44 % do roku 2030.
Tento cíl, tedy zdvojnásobení plochy lesů s místně odpovídající
druhovou skladbou, už stanovil schválený státní program ochrany
přírody a krajiny. Nic se ale nestalo. Příští vláda by proto měla
připravit koncepci, kterou jej začne realizovat. Patřit by do něj
měla legislativní opatření, změna dotací i konkrétní kroky Lesů
ČR, správce státních lesních pozemků.
|
Závazek: Změnit zákon o
myslivosti: státní správa odpovědná za péči o lesy a ochranu přírody
se musí vyjadřovat k úřednímu rozhodnutí o stavech jelenů a další
zvěře; vypustit ohrožené druhy, jako jsou orli, rys nebo bobr, ze
seznamu zvěře; adepti loveckého lístku by se měli podrobit psychologickým
a zdravotním testům, které zajistí, že zbraň v krajině nebudou používat
lidé agresivní nebo zbrklí.
Myslivecký zákon by neměl pouze hájit zájmy lovecké lobby. Musí
zajistit, že lidé budou moci volně chodit krajinou a neobávat se,
že je někdo zastřelí. Že uměle přemnožená zvěř nebude spásat lesy
a ohrožené druhy živočichů se dočkají skutečné, účinné ochrany.
|